Neexistuje jednotná definice "inteligentního města". Existuje však všeobecná shoda, že to, co činí město inteligentním, je využívání různých typů elektronických datových senzorů pro shromažďování informací, které se následně využívají k efektivnímu řízení aktiv a zdrojů. Koncept je často představován jako perfektní sňatek informačních a komunikačních technologií a efektivního provozu městské infrastruktury a služeb.
Pojem "inteligentní město" sám o sobě problémem není. I přijímání rozhodnutí postavených na datech pořízených z nasazených technologií je chvályhodným cílem. Problémem celé této myšlenky je, že je často prezentována jako všelék. Existuje základní předpoklad, že technologie by měla být jen klíčem k odemknutí inteligentních řešení, která naše města potřebují. Chcete-li ale tomu uvěřit, lehce můžete dojít k omylu.
Neměli bychom se soustřeďovat výhradně na to, která města jsou při využívaní nových technologií nejrychlejší ale na ty, která mají nejchytřejší strategie pro řešení problémů 21. století.
AUTOŘI
Už víme, co udělá města lepšími
Již nyní máme spoustu údajů o tom, co dělá město pro lidi atraktivnějším a zajímavějším místem a co ne. Například pokud jde o naše ulice, největší veřejný prostor u většiny měst, existuje jednoduché řešení - přiveďte do nich lidi. Lidé chodící se zvířaty, věnující se každodenním fyzických aktivitám a společenský kontakt jsou klíčovou součástí celkového zdraví a pohody v každém městě. Výzkumy ukazují, že jednoduchá aktivita chůze v zeleném prostoru může snížit úroveň stresu a zlepšit naše duševní zdraví. Děti, které chodí do školy pěšky, mají vyšší akademické výsledky, s větší pravděpodobností splňují každodenní doporučení týkající se fyzické aktivity a mají méně školních problémů. Na druhou stranu starší dospělí, kteří žijí v komunitách závislých na automobilu s nízkou dostupností a špatnou dopravou, jsou vystaveni vyššímu riziku sociální izolace.
Vytváření bezpečné a integrované infrastruktury pro pěší a cyklistiku, snížení rychlosti dopravy, využívání pozemků a investic do veřejné dopravy a příjemnější veřejná prostranství - včetně vybavení, jako jsou pouliční stromy a komfortní posezení - mohou podpořit fyzickou aktivitu, sociální zapojení a zlepšit kvalitu života.
Na co se města zaměřují?
Podle Bloomberg Philanthropies však 108 měst na celém světě buď pracuje na přípravách nebo se připravuje na samostatné pilotní projekty autonomních vozidel. Do této technologie byly již investovány miliardy eur. Jan Gehl, světově proslulý dánský architekt, slavně říká, že města "měří, o co se starají." Po desetiletí města shromažďují množství údajů o automobilové dopravě a jejich priority jsou jasné. Pan Gehl byl jedním z prvních, kdo systematicky měřil chování lidí ve veřejném sektoru, přičemž tyto údaje použil k tomu, aby přinášel život na veřejná prostranství. Skutečně chytrá město jsou proto ty, která se zaměřují na lidi. V současnosti data, která chytrá města shromažďují, spíše odvádějí pozornost od těch, které jsme již získali od reforem, které jsou skutečně důležité.
To připomíná nadšení z počátku 20. století pro novou technologii - automobil - který, se jevil jako inteligentní a perspektivní řešení řešení problémů městského života. V posledních 100 letech navrhujeme naše města s ohledem na efektivní pohyb automobilů v nich, namísto zaměření se na zdraví a štěstí jeho obyvatel. Toto soustředění se na jednu technologickou inovaci přineslo miliardy eur z veřejných rozpočtů do silniční a parkovací infrastruktury, kterou teď musí města dále udržovat. Tento přístup současně i drasticky změnil poměry v zastavěnosti a využívání půdy, co má teď vážné dopady na životní prostředí. "Ale destruktivní efekt automobilů je mnohem méně příčinou než příznakem naší nekompetentnosti při budování města", jak napsala urbanistka Jane Jacobs. Teď jsme možná svědky opakování se této historie, protože velké technologické společnosti se chystají znovu rozhodovat o budoucnosti měst.
Městské strategie zaměřené na lidi?
Neměli bychom se soustřeďovat výhradně na to, která města jsou při využívaní nových technologií nejrychlejší ale na ty, která mají nejchytřejší strategie pro řešení problémů 21. století - rostoucí ekonomická nerovnost, sociální izolace, dopravní zácpy, cenová dostupnost bydlení, znečištění ovzduší, změna klimatu a další. Víme, že strategie měst zaměřených na řešení problémů automobilové dopravy má obvykle nepříznivý dopad na ty, kteří auta neřídí - děti, starší dospělí a ekonomicky závislí. Může tak docházet k omezování jejich práv na samostatnou mobilitu, právo na veřejný prostor nebo právo na účast a zapojení se do občanského života. Proto bychom měli bychom být opatrní, aby nadměrná závislost na technologických řešeních neměla negativní dopad na naše nejzranitelnější skupiny obyvatelstva. Klíčovou součástí inteligentních měst by proto mělo být to, jak nám nové technologie pomůžou při plánování iniciativ zaměřených tvorbu městských komunit soustředěných na lidi, vytváření příslušnosti k nim a jednoduší začleňování.
Centrum pro Globalizaci a Strategii na IESE Business School v Barceloně nedávno zveřejnilo hodnocení nejchytřejších měst na světě v roce 2018: Na prvním místě se dostaly města jako New York, Londýn a Paříž. Autoři zprávy však také poznamenali, že města na vrcholu seznamu "se potýkají s problematikou sociální soudržnosti a umístí se na konec tohoto žebříčku." Vytváření spravedlivějších, inkluzívnějších a zdravějších měst není technologickou hádankou, která by měla být vyřešena nebo zničena automobilem, chytrým telefonem, autonomním vozidlem, umělou inteligencí nebo jakýkoli další velký technologický průlom. Mělo by jít o výsledek společné vize, kolektivního aktivismu na místní úrovni, občanské angažovanosti, jasné politiky a politického vedení. Použití nových technologií k podpoře těchto cílů nás může učinit prozíravými a skutečně chytrými.